Září – settembre

Jakým jemným filigránem češtiny je jméno měsíce září. Přítomný čas slovesa zářit, září, vyvolává pocit něčeho stále přítomného, trvajícího. Proto se tento měsíc může zdát relativně delším.

Přesto, že mám rád románské jazyky, musím uznat, že ve všech modifikacích, které vycházejí z latiny, je pojmenováním pro září de facto jen strohá číslovka sedm. A ta nám podává ještě ke všemu naprosto mylnou informaci, neboť označuje měsíc devátý, ale to se tak nějak zamíchalo při přechodu z Juliánského (Galius Iulius Caesar) na Gregoriánský kalendář.

České září je divadlem se zlatou oponou, která, doširoka rozevřena, kropí zlatěnkami svých reflexů barevnost divadelní výpravy. Představení je pomalejší, krášlené baletními kreacemi, které se proplétají s tóny Dvořákovy a Janáčkovy hudby a jen v krátkých pauzách orchestru  přináší jižní vítr echo napsané Vivaldim.

Září slouží také jako výsledný součet napsaný pod sumami signovanými jarem a létem. Dozrává a v nádherné plody se proměňuje úsilí vkládané do jaroletní periody. Proutí košíků sotva udrží tíhu jablek, hrušek a ořechů obarvených sépií ze svých kořennou vůní nasáklých zelených slupek, celé to ovocné zátiší zvýrazňují rumělkové akcenty jeřabin. Náladu provoní fantazií i tančící posel nového vína, hřejivý burčák.

Sluneční paprsky se postupně pokládají do ostřejších úhlů, aby nasytily barevnost krajiny, která je místy již zastřena potrhanými kapesníčky vážné dámy, paní mlhy.
Pohled do obřího krasohledu připomíná obraz, na němž spočine oko, zabloudivší od teple hnědých a žlutých kloboučků, klobouků, širáků i extravagantních huček hub babího léta, aby užaslo před zavěšenou chrámovou vitráží z ojíněných pavučin na temném pozadí důstojných stromů.

V posledních minutách dne, ještě dříve než ruka zavěsí lucernu nad prostřený stůl v zahradě, pohrouží sluneční záře své zbronzovělé záblesky do vlahé vody rybníka.
Stará dřevěná loďka, přetínána rákosovými šavličkami pomalu mizí, když vše přeštrejchne noc barvivem indigoféry.

Lehce cinkne přípitek vychlazeným bílým pozdním sběrem, nebo vlahým těžkým červeným na zdraví požehnaného českého září

Akad. mal. Miroslav Houšť